Péče rodičů o děti po rozvodu manželství

Pokud se manželům narodily společné děti, které jsou v době rozvodu manželství ještě nesvéprávné a nezletilé, musí ještě před rozvodem samotným opatrovnický soud v samostatném řízení rozhodnout o úpravě poměrů rodičů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu manželství.

Ačkoli je v zájmu dítěte, aby se rodiče na porozvodové péči o dítě dohodli, soud není povinen tuto dohodu schválit. Soud vždy i v případě dohody bude zkoumat, zda navržená dohoda je v souladu se zájmy dítěte. Pokud soud dojde k závěru, že dohoda rodičů neodpovídá zájmům dítěte, dohodu neschválí a o péči pak rozhodne autoritativně. Soud může pro dobu po rozvodu svěřit nezletilé nesvéprávné dítě nejen do péče některého z rodičů, (potažmo jejich společné či střídavé péče), ale nově i do péče jiné osoby, je-li to opět v zájmu dítěte.

 

Kritéria pro rozhodnutí:

Dle ust. § 906 OZ soud při rozhodování o svěření dítěte do výchovy rodičů soud sleduje především zájem dítěte s ohledem naosobnost dítěte, jeho vlohy a schopnosti. Dále přihlíží k citové orientaci a zázemí dítěte, na výchovné schopnosti rodičů, na stálost výchovného prostředí, na citové vazby dítěte k jeho sourozencům, prarodičům či dalším osobám blízkým. Soud bere v potaz skutečnost, který z rodičů dosud o dítě řádně pečoval a řádně dbal o jeho citovou, rozumovou a mravní výchovu, jakož i to, u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého a úspěšného vývoje. Soud dále dbá, aby bylo respektováno právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi a právo druhého rodiče, jemuž nebude dítě svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti.

Žaloba na úpravu poměrů rodičů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu manželství se podává okresnímu soudu (v Praze je to obvodní soud, v Brně Městský soud), v jehož obvodu má nezletilý své faktické bydliště. Opatrovnické řízení je osvobozeno od soudního poplatku. V daném řízení soud rozhoduje o svěření dítěte do péče rodičů, přičemž v této souvislosti může dítě svěřit do výlučné péče jednoho z rodičů, případně může nezletilé dítě svěřit do střídavé či společné péče obou rodičů.

1.       Výlučná péče jednoho z rodičů

Soud může rozhodnout o tom, že o dítě bude po rozvodu pečovat jen jeden z rodičů, druhému rodiči pak soud vyměří výši částky, kterou se povinný rodič bude podílet na výživném pro dítě. Druhému rodiči nadále zůstávají práva a povinnosti rodičovské odpovědnosti a má právo na styk s dítětem.

 

2.       Střídavá péče

Střídavá péče znamená, že ačkoli rodiče žijí odděleně tak se v péči střídají podle domluveného intervalu, přičemž mezi rodiči probíhá vzájemná informovanost a koordinace ohledně jednotného výchovného postupu.

 

3.       Společná péče

Společnou výchova nastává tehdy, kdy u rodičů i po rozvodu nedochází k faktické odluce a o dítě nadále pečují společně. Dalším případem kdy má společná péče smysl přichází u dětí ve věku blízkém zletilosti, které již nežije s rodiči v rodinné domácnosti, studuje mimo místo svého bydliště, v cizině apod. Ve výše uvedenýchpřípadechtak faktická péče je vykonávána oběma rodiči společně. Rozhodnutí o společné péči však musí být v zájmu dítěte, není proto možné za situace, kdy se rodiče mají mezi sebou spory o svěření dítěte do své péče. O společné péči obou rodičů tak soud může rozhodnout jen tím, že schválí dohodu rozvádějících se rodičů, společnou péči tak soud nemůže nařídit autoritativně rozsudkem.

 

 

Mgr. Martin Lamacz, advokát



Kde nás najdete

Kontaktní formulář